Práce ve výškách a nad volnou hloubkou patří mezi nejrizikovější činnosti na stavbách a vyžadují odpovídající kvalifikaci pracovníků. Opakovaně se bohužel při kontrolní činnosti na staveništích setkávám s nedostatečným proškolením pracovníků a téměř vždy s chybějícím praktickým výcvikem použití OOPP proti pádu.
Jako modelový případ je možno uvést výsledky kontroly pracoviště izolatérů na střeše a VERTIPORTU pětiposchoďového vývojového a výrobního objektu. Při kontrole pracoviště jsem jako koordinátor BOZP zjistil používání poškozeného pracovního lana, nevyhovujících kotvících bodů a spojovacích prostředků. Pracovníci si neuměli správně nasadit celotělové pracovní úvazky či uvázat odpovídající uzly na pracovním laně. Práce ve výškách byly do odstranění nedostatků zastaveny.
Zaměstnavatel dokladoval kvalifikaci svých pracovníků zápisem ze „školení pro práce ve výškách“. Školitelem byla odborně způsobilá osoba pro prevenci rizik – zjevně ale bez jakýchkoliv zkušeností s touto problematikou. Náplň školení obsahovala takové perly, jako „poskytování mycích, čistících a dezinfekčních prostředků“ či „seznámení s pracovišti, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu“. Samotné práce ve výškách byly v zápise řešeny pouze uvedením NV č. 362/2005 Sb. Školení proběhlo v češtině, nicméně pracovníci hovořili pouze ukrajinsky…
V české legislativě od roku 2005 bohužel chybí specifikace požadavků na školitele prací ve výškách a nad volnou hloubkou. Já sám jsem se mnoho let aktivně věnoval horolezectví a při studiu jsem si vydělával „výškařinou“. Přes to ale raději přenechávám školení prací ve výškách u svých klientů zkušenějším kolegům a divím se, na co si někteří „bezpečáci“ troufnou.
Jak zajistit odpovídající školení a informování pracovníků pro práci ve výškách:
- školení musí vždy provádět kvalifikovaná osoba s praktickými zkušenosti s prací ve výškách, s používáním OOPP proti pádu a lanového přístupu
- školení by mělo zahrnovat jak teoretickou část (rizika, právní předpisy, revize OOPP, co zkontrolovat před zahájením práce), tak praktický nácvik (použití jednotlivých komponent systému proti pádu a jejich kombinace, použití konkrétního instalovaného zádržného či záchytného systému, záchrana pracovníka z visu)
- školení musí být přizpůsobeno podmínkám pracoviště (geometrie volného okraje, umístění kotvících bodů, specifikace použitých OOPP s ohledem na trajektorii a hloubku pádu, typ pracoviště, zajištění ohroženého prostoru pod místem práce, bezpečný přístup na pracoviště)
- na pracovišti musí být zpracován technologický postup s určením bezpečných kotvících bodů, přístupových tras, způsobu jištění proti pádu a zajištěním ohroženého prostoru pod místem práce; s technologickým postupem prokazatelně seznámit pracovníky a ostatní zaměstnavatele na staveništi.
