Naftová topidla se obecně dělí na ohřívače s přímým a nepřímým vytápěním.

U ohřívačů s přímým vytápěním jsou spaliny míseny s teplým vzduchem a jsou vypouštěny přímo do pracovního ovzduší. Lze je používat pouze v dobře větraných nebo otevřených prostorech. Výhodou je nižší pořizovací cena a rychlý ohřev vzduchu.

Ohřívače s nepřímým vytápěním mají výměník tepla, který odděluje spaliny od ohřívaného vzduchu. Spaliny jsou odváděny mimo prostor pracoviště komínkem a spalinovým potrubím. Tento typ je vhodný pro uzavřené prostory, protože dodává čistý teplý vzduch bez příměsi spalin.


Nejčastější nedostatky při používání naftových topidel:

  • Zásadní chybou je používání ohřívačů s přímým vytápěním v uzavřených objektech. Pracovníci stavby jsou vystaveni inhalační expozici spalinami a hrozí jim vážné nebezpečí otravy CO. Stejné nebezpečí představuje i provoz ohřívačů s nepřímým vytápěním bez zajištěného odvodu spalin mimo pracoviště.
  • Často se setkávám s topidly umístěnými u hořlavých materiálů, se skladování kanystrů s naftou přímo v bezprostředním okolí topidel a s úniky nafty do okolí topidla při doplňování jeho nádrže. To může být příčinou vzniku požáru.

Zajištění bezpečné práce s naftovými topidly:

  • V uzavřených prostorách vždy používat topidla s nepřímým vytápěním. Spaliny bezpečně odvádět neporušeným a těsným spalinovým potrubím mimo prostor pracoviště.
  • Přednostně používat externí topidla s horkovzdušným potrubím, které mají nádrž a topné zařízení umístěné mimo vytápěný objekt.
  • U ohřívačů s přímým vytápěním zajistit dostatečnou výměnu vzduchu.
  • Denně kontrolovat stav topidla, přívodního kabelu a spalinového potrubí.
  • Naftu bezpečně skladovat mimo pracovní prostor topidla.
  • Pro používání topidel vypracovat místní provozně bezpečnostní předpis, který upravuje bezpečnostní požadavky, kontroly a odpovědnost při jejich provozu.